Aktuálně vystavujeme:
"Do švestek... a byla velká válka" (výstava k 1.světové válce v regionu)
Kurzy a kroužky:
Keramický kroužek
- v pátek od 12.45 do 14.00 hod.
Jiná sdělení:
Sbíráme staré předměty do muzejní expozice.
Muzeum je uzavřené z důvodů oprav budovy, ve které muzeum sídlí.

Otevírací doba:

leden, únor, březen a duben zavřeno,
od května otevřeno 14. až 17.hod.

Možné navštívit i v jiný čas
a to po telefonické domluvě
s p. Martinkovou: 721 409 081.

Kontakt:

Bohdalice 118, 683 41

Telefon: 721 409 081
E-mail: muzeum.tem@email.cz

Kamenný kříž u Bohdalic

Starý kamenný kříž, nejčastěji zvaný jako "Cyrilometodějský" najdeme v polích za vesnicí Bohdalice, částečně již zchátralý. Dostaneme se k němu tak, že se vydáme od školy (zámku) v Bohdalicích směrem ke kostelu. Před kostelem mineme sousoší sv. Cyrila a Metoděje a sochu sv. Jana Nepomuckého. A pokračujeme dál, po vyasfaltované silnici na konec vesnice směrem ke Kučerovu, k místu zvanému "Piskál" nebo také "Píska". Ještě nedávno zde byl lom, kde se těžil písek. Později byl zavezen hlínou, vytvořeny terasy, které se dnes zemědělsky využívají. Přímo po hraně nejvyšší terasy vyjdeme až nad Piskál, kde je krásný výhled na vesnici. Pokud je zaseta vyšší plodina, kříž hned tak lehce nenajdeme. Nalézá se totiž přímo v poli směrem ke Kučerovu (čelem k Větrníkům), asi 30 m od poslední terasy.

Kamenný kříž u Bohdalic Kamenný kříž tu stojí několik staletí. V paměti lidí zůstává památkou na průchod svatého Cyrila a Metoděje, když zde šířili křesťanskou víru a staroslovanské písmo. Legenda dále vypravuje, že když tudy procházeli, stávala zde pohanská lípa se zbožným pohanským obětištěm. Na jejich příkaz byla lípa vykácena a místo ní postaven kříž, na znamení přijetí křesťanství.

Nabízí se také další, vědečtější vysvětlení významu kříže. Podle historiků byl zde kříž postaven asi v 15.století a sloužil jako kříž smírčí. To znamená, že někdo kdysi v minulosti možná přímo na tomto místě něco "špatného" vyvedl. Na znamení, že lituje svého činu, postavil na daném místě kříž. Měl ulehčit jeho hříchu a pomoci k odpuštění. Současně, pokud kdokoliv šel kolem, díky kříži si měl připomenout, že se tu něco špatného stalo a jako správný křesťan se pomodlil za onoho hříšníka, aby tak ulehčil nešťastníkovi a vyprosil mu odpuštění viny. Neznamenalo to však, že viníkovi stačilo postavit kříž a trest byl odčiněn. Trest na tomto světě si samozřejmě odpykal. Nejvyšší soud jej teprve čekal až po smrti, a to Boží soud. Podobná "kárná opatření" jako třeba pranýř tak v podstatě sloužila jako výstraha pro kolemjdoucí, že každý trestný čin bude vždy po zásluze potrestán.

Takových křížů bývalo kdysi mnoho, spousta jich časem zanikla, nebo byly zničeny či přeneseny na jiné místo.

S křížem je spojena ještě jedna legenda, podstatně mladší. Zaznamenal ji vlastenecký kněz František Xaver Škorpík. U paty kříže údajně stávala malá soška Panny Marie, kterou poškodili dva chasníci (chlapci). Jeden jí poškodil oči a druhý urazil nos. Za osm let oba muži onemocněli. Ten, co poškodil oči, denně stále víc a víc ztrácel zrak a druhý, který ulomil nos, sám onemocněl rakovinou nosu. Škorpík věřil, že to nebyla náhoda.

A na závěr, kříž stojí na trati zvané "pod křížem" kudy kdysi procházela cestička do Kučerova. Možná by stálo za to ji obnovit.